|
|
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
|
|
|
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Marková, Zuzana ; Hejda, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Lenka (oponent)
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Vliv zpětné vazby mezi rostlinou a půdou na invazivnost rostlin
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Invazní rostliny jsou dnes v popředí biologického výzkumu. Invazní druhy rostlin ohrožují společenstva, ekosystémy i člověka mnoha různými způsoby. Proto je snaha zjistit, jaké vlastnosti umožňují těmto druhům stát se invazními. V rámci této práce shrnuji možné příčiny a důsledky rostlinných invazí se zaměřením na jeden možný mechanismus invazivnosti rostlin - zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou. Tato zpětná vazba může podpořit, ale také potlačit další růst rostliny. Většina druhů rostlin má s půdou negativní zpětnou vazbu, ovšem některé invazní rostliny vykazují zpětnou vazbu pozitivní. A právě to by mohlo být příčinou jejich invazivnosti. Práce shrnuje poznatky o zpětné vazbě, metodách jejího studia a hlavně o významu zpětné vazby pro invazivnost rostlin.
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
|
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Kamenice
Holzknechtová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Vodní toky, resp. jejich břehová vegetace, jsou místem velmi náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Řeky tvoří přirozené migrační cesty (koridory) a usnadňují tak snadné a rychlé šíření propagulí. Tato diplomová práce se ve své teoretické části věnuje problematice rostlinných invazí včetně nejnovějších poznatků z oboru invazní ekologie. V praktické části se zabývá rozšířením invazních neofytů v břehové vegetaci řeky Kamenice v severních Čechách. Mapování těchto druhů rostlin proběhlo terénním průzkumem podél celého toku Kamenice. Bylo zaznamenáno celkem 7 taxonů invazních neofytů. Běžně se vyskytovala netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žláznatá (I. glandulifera), křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis, R. ×bohemica) a zlatobýly (Solidago gigantea a S. canadensis). Rozložení mapovaných taxonů podél toku i v rámci břehů bylo poměrně nerovnoměrné.
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Rumlerová, Zuzana
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
| |
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Rumlerová, Zuzana
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
host ::
RSS.